Náhrada škody podle krizového zákona - obecné zásady

11.05.2020

Stát nahrazuje škodu způsobenou v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními dle § 36 zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon.

  • tedy nenahrazuje se škoda, která by vznikla i jinak - tedy škoda způsobená pandemií samotnou (např. díky tomu, že lidé budou nemocní a nebo se budou bát chodit ven a tím pádem např. nebudou chodit nakupovat)
  • porovnávat bude třeba situaci v době účinnosti krizových opatření s hypotetickým stavem, kdy by krizová opatření neplatila, ale lidé by dobrovolně omezili pohyb z důvodu obavy z nákazy.

Nenahrazuje se škoda, kterou si poškozený způsobil sám či dostatečně škodám nepředcházel.

  • zpravidla půjde o situace, kdy poškozený např. nechal zkazit zásoby, i když by je mohl uchovat jinak či je prodat
  • taktéž jde o situaci, kdy poškozený situaci nijak neřešil či se nesnažil nalézt jiné způsoby odbytu, jiné formy komunikace se zákazníky; nepropustil či nenařídil překážky v práci nepotřebným zaměstnancům (v tomto ohledu se však musí zohlednit konkrétní situace - nemohu propustit zaměstnance, u kterého vím, že ho budu za měsíc znovu potřebovat).

Nenahrazuje se ani škoda, která mohla být uspokojena ze státních či jiných podpor (např. záruční programy, Antivirus, ošetřovné, 25 tis. pro živnostníky apod.)

Nahrazují se náklady, které vznikly v důsledku přijatých opatření směřujících k předcházení škodám.

  • typicky půjde o náklady související s přesunutím zaměstnanců na home office 
  • záchrana zásob
  • nové formy komunikace se zákazníky
  • nové formy odbytu - tvorba online uzavírání smluv apod.
  • žádost dodavatelům o slevy za poskytnutá plnění apod.

Nahrazuje se i ušlý zisk v podobě poklesu tržeb způsobených krizovými opatřeními

  • nutné však porovnávat tržby nikoliv s předchozím obdobím, ale spíše s obdobím, jak by se hypoteticky lidé chovali během krize
  • pokles tržeb se nenahrazuje v případě, že se poškozený nesnažil tržby nahradit jiným způsobem - otevřené "hladové" okénko u restaurace či online prodej výrobků - vše je nutné porovnávat s ohledem na individuální situaci
  • nehradí se celé tržby, ale tržby po odečtení nákladů, které by bylo nutné vynaložit na dosažení tržeb v obvyklém období

Nehradí se například náklady na nájem či zaměstnance, které byly i před krizovými opatřeními.

Soud může pravděpodobně náhradu škody moderovat dle § 2953 občanského zákoníku, jelikož zde budou důvody zvláštního zřetele, které ke škodě vedly.

Důkazní břemeno v podobě prokázání příčinné souvislosti mezi krizovými opatřeními a způsobenou škodou nese poškozený. Nárok na náhradu škody je nutné uplatnit do 6 měsíců od doby, kdy se poškozený o škodě dozvěděl.

Veškerá přijatá opatření je tedy nutné důsledně evidovat ve formě data, kdy byla přijata, jak souvisela s krizovými opatřeními, jak bylo škodě předcházeno, o jaké náklady šlo, jaký by byl obrat bez krizových opatření, jaké objednávky byly zrušeny apod.

V případě čerpání jiné podpory se nenahrazuje ta část nákladů, k jejichž náhradě byla čerpána jiná podpora (pokud poškozený čerpá náhradu nákladů např. z programu Antivirus - souhlasí s tím, že již nemůže žádat o náhradu škody na úhradu náhrady mzdy nebo platu, které byl zaměstnanci povinen vyplatit a u kterého mu byla podpora poskytnuta, a to v daném období).